TOULÁNÍ KRAJINOU - ÚVODNÍ TEXT K VÝSTAVĚ V KUBLOVĚ 2011

Toulání je něco dočista jiného než praktické cestování z místa na místo, nemá nic společného se zbožným putováním k vytoužené svatyni, ba ani s naučným výletem za památkami či přírodními krásami. Toulání totiž nezná cíl, nezajímá ho historie ani budoucnost, nezabývá se měřením času a vzdáleností. Toulání je stavem absolutní svobody duše. Jak výstižně říká lidové přísloví, „půjdeme tam, kam nás nohy ponesou“. Budeme se řídit jenom svým srdcem, okamžitým nápadem, který nám vnukne atmosféra místa, necháme se zvábit cestou mřížovanou světlem a stínem, aniž bychom tušili, kam nás přivede.

 Pravda, někdy přijdou krušné chvíle, kdy zjistíme, že už nás nohy dál neunesou, že choroba nás připoutala k jedinému místu. Ale lidská duše, která se během života naplnila až po okraj krásami spatřených krajin, se ani takovým omezením nenechá spoutat a toulá se dál, možná ještě intenzivněji než předtím, neboť má k dispozici nekonečnou zemi vzpomínek a snů, jimiž může procházet rychlostí myšlenky…

 Toulání je plné tajemství a nečekaných překvapení. Je to chvíle zastavení v neúprosném letu času, zázračný okamžik, kdy se jen díváme okouzlenými očima, zatímco krajina se před námi mění v hudební melodii a vyjevuje svůj skrytý smysl.